| Vrahové Španělska a jejich pomahači (2) |
|
|
|
|
Zasedání neintervenčního výboru, v němž byly zastoupeny všechny evropské velmoci a který 9. září 1936 zahájil svou činnost, stalo se jevištěm hanebné zrady buržoazních „demokracií" na španělském lidu ve prospěch německého, italského a španělského fašismu. Návrh sovětského zástupce přednesený dne 7. října 1936, aby byl zřízen dozor nad portugalskými přístavy, odmítl předseda výboru lord Plymouth vůbec projednávat. Sovětská vláda proto téhož dne vydala prohlášení, jímž strhla pláštík, kterým evropské a americké kapitalistické mocnosti zastíraly jak skutečný charakter „nevměšování", tak i hrubé porušování dohody ze strany Portugalska: „Sovětská vláda se obává," praví se v tomto dokumentu, ,.že taková situace dohodu o nevměšování prakticky anuluje. Sovětská vláda se nemůže nikdy a za žádných okolností smířit s tím, že se z dohody o nevměšování stal pláštík zastírající vojenskou pomoc, kterou někteří účastníci dohody poskytují vzbouřencům a proti zákonité španělské vládě. Sovětská vláda je proto nucena prohlásit, že se nebude cítit vázána závazky vyplývajícími z dohody neustane-li ihned porušování dohody o nevměšování." (20) Když SSSR dne 23. října 1936 znovu vydal písemné prohlášení, v němž poukázal na to, že porušováním příměří „řadou signatářských zemí", mezi nimi i Portugalskem, „se vzbouřenci dostávají do privilegované situace", zatímco „legitimní vláda Španělska je ve skutečnosti vystavena bojkotu, který jí znemožňuje mimo Španělsko nakupovat zbraně na obranu španělského lidu", (21) schválil výbor dne 28. října 1936 jednomyslně proti hlasu sovětského delegáta usnesení odmítající jako nepodstatná obvinění vznesená proti fašistickým vládám. Vzhledem k této situaci prohlásila sovětská vláda, že je „naprosto morální, aby se necítila touto smlouvou vázána ve větší míře než vlády, které v rozporu s dohodou vzbouřence zásobují", (22) a že proto vyžadují spravedlnost a politická moudrost podporovat španělskou republiku zbraněmi. „Co nás zde zvlášť poutá, je, že na počátku stojí proti sobě legální vláda a hrstka mužů odhodlaných osvobodit svou vlast od nesnesitelného útlaku ... V jejich čele (totiž fašistických povstalců — A. N.) stojí muž, vůdce, prodchnutý láskou k vlasti... Jeho postoj v politické oblasti je přímočarý a odvážný .. ." (23) „Sir Eric Phipps byl jako obvykle zdrženlivý, ale projevoval větší sympatie k fašistické bandě ve Španělsku, než jsem u něho dříve pozoroval. Mám teď skoro dojem, že je fašista, jako podle mého názoru Baldwin a Eden." (Stanley Baldwin byl tehdy ministerský předseda, Anthony Eden byl ministr zahraničí — A. N.).24 Skutečně, je to tatáž frankfurtská Metali AG, o jejíchž piklech se španělskou reakcí jsme psali na začátku této kapitoly. Prohlédneme-li seznam členů dozorčí rady Metali AG z oněch let, narazíme na jméno dr. Warlimonta. Jeho bratr nebyl nikdo jiný než první velitel „Legie Condor" ve Španělsku, pak vojenský poradce Frankův a později náčelník Hitlerova operačního štábu. Tato spojenectví mezi německým a anglickým finančním kapitálem ve Španělsku se projevovala také ve velkých elektrických podnicích, a zejména ve spolupráci mezi Kruppem a největším anglickým zbrojařským trastem Vickers & Armstrong. Společně s nimi vlastnil Krupp železárny a ocelárny v Mieres v baskické části Španělska. (27) V Bilbau, hlavním městě baskické země, kontroloval Krupp společně s jednou přední osobností anglického finančního kapitálu Orconora Iron Company. Byl to anglický plukovník a konzervativní poslanec Dolní sněmovny Henry Guest, který společně s několika dalšími členy své rodiny, zčásti stejného jména, seděl na nejkrajnější pravici anglické Dolní sněmovny, byl ředitelem několika velkých anglických průmyslových a důlních závodů a nadto jeden z největších majitelů pozemků v Anglii. Kruppův akcionář Guest a známý anglický ředitel frankurtské Metali AG Oliver Lyttelton byli blízcí příbuzní. Tak se uzavřel kruh mezi anglickým a německým kapitálem, který tvořil val chránící Hitlerovu vojenskou intervenci. Pokračování
|
||||
Členská sekce
Jiné zprávy
|



Před 75. lety vypukla občanská válka ve Španělsku