Novysmer.cz - nezávislý informační portál

Prvý po Trianonu

V lednu 1994 se sešlo v Komárně shromážděni zástupců maďarské národností, které schválilo dokumenty, které Duray připravil. Ve stanovisku k ústavněprávnímu postaveni Maďarů na Slovensku ani jednou nepoužil slovo menšina, ale mluvil o národním společenství Maďarů na Slovensku a o tom, že „základním právem maďarského národního společenství je politická a kulturní sebeídeníifikace a sebeurčení v rámci státu".

Z dalších dokumentů vyplývá, že požadavek „sebeurčení v rámci státu" je synonymem pro územní autonomii. ...

Sám se definoval jako politik, který žije ... ve dvacátých letech minulého století. Tragikomické je, že právě on má připravil politický program SMK do budoucnosti. (TASR, 11. ledna 2009, www.luno.hu)

Duray požadoval sebeurčení a kritizoval zrádce ve Straně maďarské koalice (SMK), maďarští menšinoví radikálové vzpomínali na komárenský autonomistický mítink z roku 1994

Asi padesát lidí se v sobotu sešlo v Komárně, aby si (am připomenuli masový mítink, na kterém před patnácti lety více než tři tisíce maďarských starostů, poslanců parlamentu a místních zastupitelstev žádaly ústavněprávni zakotveni postavení a autonomie madárské menšiny na Slovensku. Hlavním řečníkem byl místopředseda SMK pro strategii Miklós Duray. Komárenský mítink z roku 1994 byl podle něho prvním a dosud i posledním pokusem místních Maďarů o sebeurčení. Dosud kritizoval umírněné menšinové představitele zejména z tehdejší liberální Maďarské občanské strany, kteří odmítli cíle mítinku a dodnes působí v menšinově politice. Překážela mu ústupná politika SMK v době, kdy byla ve vládě. Například, že souhlasila, aby se maďarština mohla užívat v úředním styku jen v obcích, v kterých má menšina aspoň 20% podíl... Duray se dále zabývá! výhodami sebeurčení. ... Maďary obývané územi Slovenska podle Duraye ovládá „zahraniční kapitál" a situace je bezvýchodná.

Exprimátor Dunajské Středy a okresní šéf SMK, Peter Pázrnány, označil za jedinou schůdnou cestu důvěru ve SMK, přestože strana musí bojovat kromě se slovenskými nacíonalisty, i s „nepřítelem ve vlastních řadách". Cílem je sjednocení a očištění strany... Přítomní přijali prohlášení, podle kterého se za posledních 15 let právní postavení Maďarů na Slovensku zhoršilo, jejich počet a poměr v rámci obyvatelstva klesá, a upírají jim stále více práv. Za základ uchování národní existence označili dosažení sebeurčení, „aby mohli ve své domovině sami rozhodovat o svém osudu". „Toto právo patři každému lidu a národu, není možné se ho zřici a mezinárodní právo ho garantuje., je však třeba ho požadovat." Účastnicí akce odhalili na sídle kulturního svazu Csemadok pamětní desku mítinku zr 1994, „Nepožadujeme jen kulturní a školskou samosprávu, ale skutečné sebeurčení. Nebojujme za maďarského biskupa, ale za vytvoření maďarského biskupství", řekl ve svém projevu Attila Petheo, šéf místního Czemadoku a městský poslanec v Komárně za SMK. (Peter Morvay, Smě, 13. ledna 2009)

Slovenská národní strana (SNS) na svých internetových stránkách uvádí, že v této době preference SMK dosahují jen asi 6 % hlasů, proti dřívějším 10-11%, kdy byla vládní stranou. Preference SNS se pohybují kolem 15%, takže SNS je druhou nejsilnější politickou stranou na Slovensku.

Magyar Nemzet, 22.1.2009: Maďarsko-slovenský konflikt se může v budoucností prohloubit

Podle odborníku neexistuje krátkodobé řešení problémů maďarsko-slovenských vztahů. Ve čtvrtek v Budapešti to na besedě u kulatého stolu Maďarského institutu pro mezinárodni vztahy vyjádřili jeho účastníci.

Podle Zoltána Kantora, pracovníka institutu, se maďarsko-slovenský konflikt bude v budoucností dále prohlubovat Analytik se domnívá, že maďarské diplomacií se v této otázce podařilo dosáhnout jen minimální výsledky. ...László Szarka, ředitel Výzkumného ústavu pro menšiny Maďarské akademie věd, ... prohlásil, že ani mezi oběma společnostmi a ani mezi vládami není skutečné vůle ke spolupráci. Jak uvedl, v současnosti se obě strany pokoušejí spolupracovat tak, že o jednom mluví a něco jiného dělají. ... Podle analytika se vztahy budou moci zlepšit až tehdy, když se podaří velké konflikty dostat na odborně-politickou úroveň. (?)

Podle Bratislavy je výraz Horní zem (Felvidék) urážlivý

Ján Mikolaj (SNS), ministr školství,: „Nikdo neumí konkrétně říci, co znamená článek, podle kterého v menšinovém jazyce vžité místní a geografické názvy v učebnicích vydaných pro národnostní školy je nutné uvádět v mateřském jazyku žáků a až potom, v závorce, slovensky. Horní zem je například v maďarském jazyku vžitý výraz, ale uráží Slováky, proto v žádném případě nemůže figurovat v maďarských učebnicích na Slovensku..." (Népszabadság, 22.1.09)

Univerzita Jánoše Selyeho v Komárnu má v současnosti podle jejího rektora Sándora Alberta tri tisíce studentů. V Národní radě SR v r. 2003 její zřízení prosadila vládní koalice M. Dzurindy, jež akceptovala požadavek Strany maďarské koalice.

Oslavy pátého výročí založení univerzity se zúčastnil prezident SR I. Gašparovič i prezident MR L.  Sólyom. Tento uznal, že Slovensko jako první sousední stát Maďarska založilo menšinovou univerzitu.  Zvlášť ocenil, že jde o státní školu.
Vyslovil přesvědčení, že pro univerzitu bude důležité, aby jí navštěvovali studenti nejen ze sousedních států, ale i z Rumunska.

Osiav se zúčastnili i poslanci za SMK v Čele s P. Csákym. (Naše novosti, č.4, 26.1.09, redakčně kráceno a upraveno)

Pokračování