Společnost

K člověku by se mělo přistupovat s pietou

hanoO výstavě, která v těchto dnech je nabízena pražským divákům a která před našima očima doslova svlékla člověka z kůže, se diskutuje.

Jsou proti ní, jak se nám svěřila média, nejen lékaři z medicinských fakult, teologové, ale i mnoho dalších významných osobností. Přesto, nebo právě proto, je velmi početně navštěvována obyvateli hlavního města i těmi, kteří přijíždějí z dalekého okolí. Televizní kamery nám přiblížily umělecká díla , která vznikla po preparaci kůže a některých dalších orgánů, a ze svaloviny či kostí nám sestavili fotbalisty a jiné sportovce a třeba dva jedince v tanečním rytmu. Nebyla jsem na této výstavě. Jen pečlivě sledovala televizní obrázky a musím přiznat, že to, co jsem viděla, nemohu pokládat za umění, i když již v moderním 20. století jsme si na různé takéumělecké projevy zvykli. Slyšela jsem i obhajobu autorů výstavy, zdůrazňování, že jsme tudíž světoví. Nejsem však jejich názoru. Nevěřím sice v Boha, ale myslím, že lidské tělo je svým způsobem posvátné, že podobné akce, jež slouží jen k tomu, aby u určité skupiny vyvolalo podivné emoce a autorům umožnilo hodně vydělat, by se neměly dostávat do našich galerií. Nejde totiž o umění. Jen o jeho devastaci.

Zatím nám autoři předvádějí prý jen Číňany, jako by právě čínští mrtví byli něco jiného než lidé, jako by byli nižší rasa, se kterou není třeba lidsky zacházet. Připomnělo mi to období nacistické hrůzovlády. Nežila jsem tehdy, nemohu mít z té doby žádné vzpomínky a i moji rodiče se narodili až po válce, ale viděla jsem mnoho fotografií lidských těl, které se nedožily konce války, a na hromadách či jen v řadách byli vedle sebe uloženi nazí. Tak, jak je nacističtí vrazi opustili, když narychlo museli sbalit své kufry a utéci před Sovětskou armádou na západ. Také jejich těla byla znevážena a teprve příchod osvoboditelských vojsk jim umožnil spočinutí v hrobech. I naši předci, když se jejich život naplnil, bývají pohřbíváni se vzpomínkami a úctou. Říkalo se tomu pieta. Výstava, o níž se zmiňuji, však s žádnou pietou nepočítá. Jen s touhou po senzaci a s nekontrolovatelnými lidskými pudy. Jinak by na ni skutečně nikdo nepřišel a autoři by nevydělávali.

Vydělávat se ovšem dá na lecčems. Takový je kapitalismus. Na zneužívání lidských těl by se však vydělávat nemělo. To by ve slušné společnosti, tuto nepokládám zase za tak slušnou, dít nemělo. Zřejmě ještě dlouho nebudeme takovou společností.

24. května 2007, Marcela BODLÁKOVÁ

In: http://www.halonoviny.cz/index.php?id=92301

Napsal Milan Tůma Zobrazení: 2946