Společnost

Skutečná tvář katolické církve (6)

byjsemknezemKněžský business v Alexandrově

 

KAPITOLA VI.

Nová fara, kam jsem byl přidělen, byla v Alexandrově. Jak bývá zvykem, jel jsem tam o pár dnů dříve, abych si vše prohlédnul a informoval se, ale bohužel jsem tam nezastihnul žádného z představených, nedostal jsem tedy klíče od svého bytu, ale hospodyně preláta mě ujistila, že bydlení je pěkné.

Protože jsem si v Rusieci koupil trochu nábytku, musel jsem si najmout nákladní auto a lidi na stěhování. Když jsme přijeli na místo, ukázalo se, že probošt přijel pozdě z Německa, kde byl pro nové auto a ještě spí. Trvalo dlouho, než se mi jej podařilo probudit a potom ještě asi hodinu hledal klíče od mého bytu. Ovšem jak otevřel dveře, přivítal nás zápach zkaženého masa a zatuchliny, vycházející z lednice. Všude bylo od podlahy ke stropu plno novin.

Obydlí bylo již rok neobsazeno. Starý kněz, který zde bydlel přede mnou, byl známý sběratel novin, jednoho dne se sebral a odjel "do světa", aniž by někomu oznámil svůj odchod. Bylo mi jasné, že se do bytu nemohu nastěhovat, ani v něm pracovat. Najatí lidé mi odnesli nábytek do sklepa a já jsem se dohodnul s knězem Jaremou, že se vrátím za tři dny, až bude byt prázdný a uklizený. Po této době jsem se vrátil a usídlil jsem se v jednom pokoji, druhý byl zamčený na klíč. Začal jsem nový, velkoměstský život kněze.

Kněz prelát Hedonius Bogacký byl opravdu člověkem činu.

V krátkém čase postavil vedle již hotového kostela kostel druhý, což způsobilo, že během mše část lidí stála tváří směrem k oltáři a druhá část bokem.
Současně s kostelem Činorodý probošt vybudoval velkou faru, velikosti dvou obytných bloků.
V podzemí byly postaveny garáže. Koupil si nejnovější Mercedes a všechny stavby ohradil vysokou zdí.
Prelát získal mnohé budovy, které kdysi patřily církvi a pronajímal je.
Mimo to postavil další objekty, které také pronajímal.
Někdy si stěžoval, že církevní zákon nedovoluje knězům aktivní podnikání a obchodování, protože by z toho "vyždímal" ještě mnohem více.

Snad se zeptáte, odkud na to všechno bral peníze. Aby vybudoval své impérium, využil obtížné zásobovací situace v osmdesátých letech, použil obrovské množství darů, které přicházely církvi ze západních zemí. Díky svým loktům v biskupské kurii k nim měl neomezený přístup.

Zručně prodával nedostatkové zboží do různých obchodů a bazarů a za to nakoupil stavebniny.
Současně různým způsobem vytahoval peníze z věřících.
Věřící, kteří na stavbách pracovali s řemeslníky, dostali zadarmo najíst. Kněze nezajímalo, že zahraniční dárci posílali pomoc chudým a nemocným, kteří na stavbě nemohli pracovat.
Lokály, které pronajímal, patřily k těm nejdražším a sám majitel byl známý svou bezohledností při vybírání činží. Když dary přestaly ze zahraničí chodit, kněz Bogacký jich měl ještě pěknou zásobu.
K dokončovacím pracím najímal laciné pracovní síly z Ruska, které snadno přicházely přes otevřenou hranici do Polska. Nájem budov přinášel velký zisk.
Další peníze pocházely z darů věřících, z poplatků
-      za pohřby, za kamenické práce, z poplatků za hroby vybírané od jinověrců, kteří museli pochovávat své mrtvé na katolických hřbitovech.

V minulosti tento finanční génius pobýval nějaký čas v Anglii a v Holandsku, kde měl různé známosti a konexe, které využíval k získávání darů.
"Chudý kněz" z chudého Polska vysílal různým institucím do celého světa prosby o hmotné přispění pro vznikající duchovní středisko v Alexandrově.


Z knihy : Roman Jonasz : Byl jsem knězem. Skutečná tvář katolické církve. Eko - konzult, Bratislava 2003 (česky)

RNDr. Ján Bienik CSc. - EKO-KONZULT, adresa Bzovícka 36 851 01, Bratislava - Petržalka
e-mail
Tato e-mailová adresa je chráněna před spamboty. Pro její zobrazení musíte mít povolen Javascript.*

Napsal Milan Tůma Zobrazení: 7272