Kultura

MŮJ NÁVRH NA ŘEŠENÍ RAKETOVÉ ZÁKLADNY

obrysDostal jsem několik dopisů s otázkou, proč jsem se na tak dlouhou dobu odmlčel. Důvod je prostý, proběhlé změny politiky vnitřní i zahraniční mě tak vykolejily, že jsem oněměl, pak zkoprněl, neudržel jsem v ruce ani péro, natož abych správně ovládal myš. Nějaký čtenář ukvapeně usoudil, že jsem moudrý, životem prošlý člověk. Odlišuje-li se moudrost od chytristiky v tom, že moudrý více chápe, více chodu světa rozumí, nic ho už nemůže překvapit, protože s podobnými situacemi se v životě už setkal, pak se rozhodně za moudrého nepokládám.


Posledních třicet let života jsem se domníval, že mi až do smrti vystačí mé znalosti geografické. Chyba lávky, rozhovory s podnikateli jsem zjistil, že nevím nic o leteckých spojeních tichomořských ostrovů, o cenách hotelového ubytování v Nepálu, moji více majetní přátelé s hrůzou zjistili, že jsem nebyl na Psích - Kanárských ostrovech. Narychlo jsem se doučoval místopis Iráku, takže nyní dobře vím nejen kde je Bagdád, ale i Mausil, Erbil, Nadžát, Basra. Pracně jsem nastudoval obrovské hranice Afghánistánu, kromě Kábulu vím nyní o existenci města Ghižau, Taškurghan. Kandahár jsem znal jako typ lyžařského vázání, ale neměl jsem tušení, jakou roli hrál za vlády Talibanu. Dodnes pracně hledám na turistických mapách průlezy a podkopy mezi Izraelem a územím palestinským. Rozhodně bych věděl o lepších možnostech jak si doplňovat své místopisné vzdělání, než při zprávách o válečných operacích.
Celý život jsem měl potíže zapamatovat si rozdíly mezi sunity a šíity, podle mne jsou stejně nicotné jako mezi srbštinou a chorvatštinou, když tu přišli vnuci s otázkami na Děda Vševěda, proč nositelé takových rozdílů jsou schopni vzájemně se vyvražďovat a já nenalezl racionální odpověď. Svého placeného poradce pro otázky islámu jsem poprosil, aby mi vysvětlil mechanismy, jimiž se řídí sebevražední atentátníci. Sdělil mi, že je to složité, musel bych pochopit jejich odlišnou kulturu a tradice. Jelikož jsem doposud slovo kultura a tradice neužíval v tomto smyslu, přišlo mi to trochu divné.
Není žádným tajemstvím, že naši největší přátelé sídlí v USA. Beru si z nich příklad, po ničem takovém jako já nepátrali, nikde žádné pochybnosti, ti chlapi z CIA znají totiž kde co. Rozhodli se, že tomu kočovnému arabskému národu, který z nepochopitelných důvodů má kontrolu nad velkým množstvím nafty, dají několik lekcí z demokracie a humanismu. Navázali tak na duchovní pomoc, kterou poskytovali Iráku za jeho války s Peršany; netuším, zda tehdy neposílali i nějakou výzbroj, možné to je. Rozhodovací procesy americké se od mých lišily tím, že před vojenským vstupem do Iráku neoněměli, nezkoprněli, naopak zcela přesně věděli, co mají dělat. Jakýsi starověký národ se řídil heslem "setkáš-li se s něčím, čemu dobře nerozumíš, pro jistotu to rozbij nebo zapal", myslím, že to byli Vandalové, dodneška se o nich mluví. V hospodě kdosi soudil, že Amíci po zářijovém atentátu jednali podle Josefa Švejka: "Zabili jste mi strejčka, tak tady máte přes držku".
Na rozdíl od lidí duchovních, nemám rád obřadnictví ani náboženské, ani světské. Když vidím americké obřady na vojenském hřbitově, jak státní vlajkou přikrývají rakev a pak ji skládají, předávají vdově, střílí salvy a vydržují k tomu účelu zvlášť cvičené vojáky, tak - k mé chybě - je to mimo moje chápání. Tenhle patos je mi cizí, zdá se mi, že těch mrtvých Američanů je už až až a že si toho snad musel někdo v USA i všimnout. Říkal jsem si: za jaké hodnoty ti američtí chlapci položili své životy, já bych za ně nenechal obětovat ani svého dobrmana. Nemluvím pochopitelně o desetitisících obětí Iráčanů, ale to se v USA tak nebere, z cizího krev neteče. Pokud se týče válečných ztrát iráckých civilistů, to se tak nepočítá, ani se tomu nedivím, "kácí se les, lítají třísky", civilisté se nemají někde zbytečně motat a plést se do cesty osvoboditelské armádě.
Fascinuje mě vzhled těchto amerických vojáků, s všelijakými kukátky na noční vidění, spojovými pojítky, vypadají jak Marťané, mají navíc neprůstřelné vesty, pušky s hvězdářskými dalekohledy a laserovými zaměřovači atd. Přemýšlel jsem, jak se s těmi bágly na zádech a všemi vymoženostmi vypořádávají, když odněkud prchají, nebo když mají tělesnou potřebu, musí to být pohled pro bohy. Můj daňový poradce mě ujistil, že taková osobní výbava je dražší než můj víkendový domek, ale tomu se mi nechce věřit. Kdyby při stotisícové armádě věnovali Iráčanům sto tisíc rodinných domečků, měli by o podporu Iráčanů postaráno; kdyby přidali finanční zdroje, které vložili jen do tanků a inteligentních raket, musel by se mezi Eufratem a Tigridem rozhostit ráj na zemi. Můj daňový poradce mě poučil, že výrobce cihel musí dlouhou dobu čekat, než se hlína pro výrobu cihly vysuší, vypálí a prodá. Aby se získal podobný obnos, stačí několik vteřin mačkat spoušť kulometu, pocházejícího třeba ještě z doby první světové války. Napadlo mě, že by v tom mohli hrát roli i zbrojaři, ale Topolánek se o ničem takovém nezmiňoval.
Nechce se mi věřit, že by se válčilo pro peníze nebo pro naftu, rozhodně se jedná o vyšší mravní a duchovní hodnoty. Veřejnost zaráží výstřelky některých vojáků, jako je střílení civilistů, znásilňování, mučení válečných zajatců. To mě vůbec nepřekvapuje, ve válečných konfliktech tomu tak bylo odedávna, neměli si Iráčané tu válku s USA začínat. Pokud je v míru trestné někomu při hospodské rvačce zlomit dolní čelist, pak za války ten, kdo zabije co nejvíce lidí, má brzo pokrytou hruď stužkami záslužných medailí. Znám rytinu z třicetileté války nazvanou Válečné hrůzy, kde je to vše už dávno vyobrazené. Nepochybujme o tom, že duchovní elity USA vědí co dělat i vědí, proč se tak někdy děje, ale potřebovali bychom to někdy vysvětlit po lopatě i my.
Ke křesťanským skutkům milosrdenství patří "Vězně vysvobozovati". Tomu taky dobře nerozumím, v USA se přísahá na bibli, každý zpívá v nějakém křesťanském kostele a skutek utek. Nechtěl bych být vězněn nejen v Thajsku, ale i na Quantánamu, pan Pilip volil také raději vězení v Havaně, ministr Svoboda se spokojil se symbolickou klecí na Václavském náměstí. Vysvětlení asi bude hodně složité...
Každý správný Čech v hospodě dokazuje, že rozumí politice, sexu a fotbalu. Nynější předseda vlády Topolánek nejenže jmenované obory dokonale zvládá, ale rozumí po všech stránkách i raketám. Jeho titanové tenisové rakety jsou permanentně ničeny v důsledku jeho dělových podání, asi mu je pomáhá vybírat vzhledem k osobní náklonnosti sám prezident republiky. Pro silvestrovské oslavy po léta odmítá pašované nekvalitní rakety asijské a preferuje zboží dodávané tradičními výrobci z Benátek. Díky vojenské přípravě, inženýrskému studiu a shlédnutí filmu Hvězdné války vyzná se náš předseda vlády stejně dokonale i ve složitostech radarové protiraketové obrany.
Američané si jistě k jednání nevyberou nějakého prostoduchého, vygumovaného, na vše kývajícího primitiva, spíše se snaží při jednáních od skutečně inteligentních partnerů se ještě něčemu přiučit. Vzhledem k parlamentní produkci má na Harvardu proslovit i dobře placenou přednášku o extraverbální komunikaci. Topolánek, když o něčem z dané problematiky nic neví, nestydí se zeptat, zajede si za jedním z polských dvojčat, které nosí v hlavě v otázce raketových základen řadu vynikajících, speciálních zlepšováků.
Nikdo nemůže Topolánkovi vyčítat, že by v otázce základen něco zanedbával. Každý to bytostně cítíme jako on; v důsledku nebezpečí z prodlení pro ně jistě neplatí úsloví "práce kvapná málo platná" nebo "dvakrát měř, jednou řež"! Do dané problematiky se řítí jako při tenisu po zdánlivě ztraceném míčku, konečně bude moci fruktifikovat své vojenské gymnaziální vzdělání - světová strategie byla vždycky jeho koníčkem.
Ještě není o raketové základně nic dojednáno, schváleno a z nedělního rádia jsem se dozvěděl, že "Česko bude souhlasit s umístěním radarové základny, Česká republika chce umožnit její vybudování." Šťourové by raději zpřesnili formulaci na "současná česká vláda chce umožnit vybudování raketové základny", ale jako by to nebylo jedno. Je povznášející pocit uslyšet v našem století modifikaci proslulého výroku krále Ludvíka XIV. "Stát jsem já". Někdo by pomyslel na vratkost schválení jeho vlády, na výzkumy veřejného mínění, ale to nezná bojovnost našeho předsedy vlády. Tento ztepilý sportovec, imponujícího vzhledu basketbalového profesionála, obklopený vždy spolehlivými lidovci a ochránci lesů, vod a strání, předem referendum odmítá. Konečně nač by nám bylo, když on si všechno potřebuje rychtovat sám, aby mu do toho sprostý lid zbytečně nekecal. Šéf agentury pro výzkum veřejného mínění musel v TV pořadu nějak vysvětlit, že přes 60 procent respondentů je proti takové základně. Tento šéf, protože má naprosto profesionální, nepředpojatý zájem na objektivním zjišťování, radí, co má vláda v informování dělat, aby se tento neblahý výsledek nějak otočil. Pozornost se obrací na místní brdské občany, jako by oni byli klíčem k nespokojenosti. Lze předpokládat, že hospodští uvedených lokalit se zaradují, když si představí, jak naráz dvě stě raketových specialistů zajde k jejich barovému pultu a začne vyprazdňovat jednu flašku whisky za druhou - to budou kšefty k nezaplacení! (Snad se nebude nic dít s dolarem!)
Další lákavé perspektivy by v takovém případě poskytovaly americké investice, směřující k inovaci a zavádění těch nejprogresivnějších, naprosto utajovaných technologií do našeho průmyslu. Nastrkali toho do nás už od listopadu víc než dost - jen si nedokážu rychle vybavit, co. Můj daňový poradce se svou pitomou amerikoskepsí mě varoval před nekritickým optimismem; domnívá se, že naše země by dopadla s Američany později jako televize Nova nebo stát ve sporu s firmou Nomura. To už aby člověk nevěřil vůbec nikomu a ničemu! Navíc daňový poradce v hospodě prohlašoval, že celá akce už započala, že jistá politická strana, ale nejednalo se patrně o KSČM, získala z USA před volbami mohutnou dolarovou injekci. Pan poslanec Zaorálek mluvil dokonce o nějaké americké finanční vlivné skupině, ale ta na internet nic takového nedala. Zas ta strašná nejistota! Chtěl jsem to původně přes svého známého z BIS nechat prověřit v parlamentu nějakou vyšetřovací komisí, ale daňový poradce mě přesvědčil, že tok peněz je něco tak mohutného, že se nelekne ani toku Mississippi, takže od toho upustím, beztoho to bude jen nějaká pomluva, ale trochu mi to vrtá hlavou. Vlivné místo v Topolánkově vládě získal zčistajasna pan Vondra, který rozhodně neoplývá nekritickým odporem vůči všemu, co jen trochu souvisí s Amerikou. A takových je ve vládě víc.
No, po pravdě řečeno, něco skutečně nehraje. Když odrodilci sociální demokracie schlíple stáli poblíž zářícího Topolánka, nikdo netušil, že za 15 hodin po schválení vlády už svolá konferenci, aby rozvinul své záměry stran amerických základen. Byl to fofr! Nu a pak sebou hoši hodili, bez rozdílu barvy vlasů, pohlaví... Exponují se ministr Schwarzenberg, ministryně Parkanová, šéf středočeského kraje. Od ministra Vondry každý očekává diplomacii, trochu chytrosti, ale on je samá emoce - to se v Čechách nenosí. Ty tam jsou rozpory s panem prezidentem. Ten se rozjel do USA, během nabitého programu bude jistě ochoten ujistit tamní politické celebrity, že nezapomněl na jejich pohostinnost ještě za starého režimu a bude se snažit někam dodriblovat. Mám o ty naše brachy strach, musejí být už z toho celí zpocení. Když to proloží tenisem, bude mrtvička na spadnutí. Pan předseda Topolánek se rozjel hájit americké paraple do Bruselu. Na fotografiích se Evropané tváří udiveně, něco takového dlouho neviděli.
Že by strana euroskeptická byla ve skutečnosti v cizích službách nějakého zbrojařského koncernu? To se člověku ani nechce věřit! Aby nakonec ten můj daňový poradce neměl pravdu!
Překvapilo mě hnutí Greenpeace, oni se toho pitomého nebezpečného pacifismu nezbaví. Snad se něco na ně najde, mohli by pro pacifistické rejdy putovat do vězení. Naštěstí ti otrlí lotři nenaočkovali nijak naší stranu zelených, která nyní tancuje mezi slučími a husími vejci a jikrami pstruhů. Strana zelených zatím váhá. Z důvěrných kruhů jsem se dozvěděl, že pokud na slovo vzatí ekologičtí znalci této strany později zjistí, že v důsledku provozu stanice významně ubyly na Brdech rosničky, celou svoji nemalou politickou vahou se zasadí, aby radarová stanice byla odstraněna a v uvolněných prostorách zřízena stanice pro ekologickou výchovu sexuálních deviantů. Pro případ, že zelení budou demonstrovat, budou využity zkušenosti jedné jejich poslankyně, které je získala v anarchistickém hnutí. Údajně přislíbila, že by vyšla s dětmi znova do ulic. Do té doby má radarový projekt jejich podporu. Pokud by byl rušen televizní signál s ekologickou problematikou, což nepředpokládám, na náklady americké strany by byla do postižených obcí zavedena kabelová televize s hodnotnými reklamními pořady.
Nicméně USA jsou odedávna náš neselhávající přítel v jakékoliv nouzi a jak oni nám, tak mi jim. Musíme být Americe vděční, že nás upozornila na velikou hrozbu možného nukleárního útoku, který půjde z Íránu nebo ze Severní Koreje. Peršané už patrně zcela zapomněli na lekci, kterou jim kdysi uštědřil Alexandr Makedonský. Tentokrát u toho budou i američtí specialisté skrytí ve fotbalovém míči s nejsofistikovanější radarovou technikou. Dozvěděl jsem se, že tito specialisté jsou vybaveni nanotechnikou, tyto systémy budou mít ukryty v červených krvinkách. Budou sedět v hospodě, kde dají vydělat místnímu restauratérovi a v případě, že poletí raketa z Šírázu nebo Teheránu, krvinku s nanotechnikou propojí se zařízením ve zmíněném fotbalovém míči a Peršané nebo severní Korejci budou čumět jak vyoraná myš, jak na naše území dopadá již rozbitá raketa!
V nedělní televizní debatě to nezaznělo, ale našli se další šťourové, kteří Írán zpochybňují a rozkecávají, že zařízení je namířené proti Rusku. To už je slovo do pranice! Kdyby na tom bylo zbla pravdy, do oné debaty, kde velmi pěkně argumentoval americký velvyslanec, by jistě pro rovnováhu pozvali i velvyslance Ruska.
Pan velvyslanec vyvrátil možnost, že by USA chtěly v současné době budoval rádiové spojení s podobnou stanicí na Kavkaze - konečně, co je nám do toho. Podle nedoložených zpráv, aby uspokojili zvědavé, budou oba velvyslanci - USA a Ruska - od nynějška vždy vystupovat na schůzích s představiteli obcí ruku v ruce. Bylo dobře řečeno americkou ministryní, že o navržených základnách byla ruská strana již dlouho předem informována. Amerika bez vědomí Ruska nedá dneska ani ránu, prezidenti obou zemí si tykají! Ale známe to, Rusové! O těchto jednáních patrně ruští diplomaté opomněli informovat ruský raketový generální štáb. Tam úplně zblbli. V počítačovém centru ruské armády od té chvíle ve dne v noci cvičí, jak co nejrychleji měnit dosavadní koordináty a zaměřovat je na nevinné české a polské občany. Ti nejzdatnější důstojníci to zvládnou za čtyři minuty, zdržení nastává jen ve velitelských štábech, než dají po telefonech k příslušným změnám souhlas.
Rotačky, rádio i televize chrlí proto znepokojivou zprávu: "Rusko vyhrožuje České republice." Češi a Poláci se zastrašit nedají. V té chvíli se srdce potomků husitů - českých vlastenců rozbuší. Televize ukázala rozhořčené pravicové demokraty s vtipným V; tentokrát prsty nenaznačují nic sprostého, místo nehtů na nich mají malinké raketičky. Co televize neukázala byl obrovský ohlas tohoto seskupení mezi českou mládeží. Z určitých zdrojů se provalily informace, že účastníci setkání se rozhodli kolektivně odejít do Iráku: "Rádi dáme svoji krev, už nás omrzely pranice s fanoušky Ostravy," prohlásil jeden nejmenovaný z nich. Jeho matka ho po vzoru Čapkovy Matky políbila a řekla: "Jdi synu, padneš pro dobrou věc!" Od jednoho z aktivistů jsme se dozvěděli: "Tisíce demokratů se dává na pochod, tisíce dobrovolníků se hlásí do Iráku a Afghánistánu. Rádi nasadíme své životy, nejsme o nic horší demokraté než američtí mariňáci. V obcích, kde se plánuje radarová stanice, se střídají nadšenci, tvořící proti plánovaným raketám z Ruska živou zeď. Vědí ze zkušeností Bělehradu, že takové akce zabírají. Řadu měsíců už není Bělehrad bombardován! Všeobecně je známo, že američtí vojáci v Iráku válčí velmi rytířsky, možná až změkčile. Není známo, že by někoho zabili při modlitbě."
Hnutí se obrací i proti Asii. Asijští trhovci po léta korumpují české důchodce levnými výrobky. Čína si dovolila sestřelit vlastní meteorologickou družici umístěnou na oběžné dráze, aniž to konzultovala s USA. Taková nestoudnost, jako by jí nestačilo organizovat olympiádu! Takhle by mohli likvidovat i cizí špionážní družice, to tak, golubčíci, zachtělo se vám zpochybnit hvězdné války! Soukromé ambulance plastických chirurgů jsou v poslední době zaplavené žadateli, kteří chtějí naoperovat šikmé asijské oči. Odhodlaní demokraté doufají, že takto maskováni proniknou do Severní Koreje a odvrátí hrozící útok Pchjongjangu na České Budějovice nebo na Washington.
V takové kritické chvíli jsem potlačil váhavost a rozhodl jsem se zasáhnout. Sepsal jsem dopis a zaslal ho ruskému prezidentovi, aby ještě napravil, co se dá. Podle zpráv, které jsem získal, Putin už dopis přečetl, provedl v něm několik změn (byly to chyby v předložkových pádech) a v brzké době dopis odešle jako svůj vlastní.
Bude znít asi takto:

"Moskva, Kreml
Drahý pane předsedo vlády Topolánku,
drazí ministři české vlády,
s největším potěšením jsem si přečetl návrhy směřující k upevnění míru, kde velkou roli hraje zřízení amerických základen v Polsku a České republice. Je to důrazný krok proti avanturistickým kruhům Íránu a Severní Koreje. Včera jsem musel vyházet polovinu generálního štábu - ti hlupáci nechtěli pochopit, že rakety z Koreje a Íránu by mohly létat do USA přes Polsko a Čechy a domnívali se, že zařízení je namířeno proti Rusku. Jestli něčemu stoprocentně věříme, pak jsou to úmysly prezidenta USA a vojenského vedení této země, kterým byly vždy - již od mexické války - cizí jakékoliv imperiální záměry. Předkládaný návrh o základnách významným způsobem zesiluje bezpečnost Ruska, ze strany České republiky a Polska je to vysloveně přátelský akt, který nenecháme bez povšimnutí. Naše kroky budou zahrnovat oblast vojenskou, politickou, ekonomickou i kulturní.
Jestli někdo očekává nové kolo nějakého zbrojení, tak se pomátl. Bude tomu právě naopak. Základny jsou signálem nadcházejícího míru, o který tak usiloval váš předobrý král Jiří z Poděbrad. Čím bude amerických základen kolem nás více a čím budou blíže, tím se budeme cítit bezpečněji.
Ruská strana doporučuje, aby byl zřízen společný česko-ruský vojenský výbor, který bude do budoucna rozhodovat o osudech ruského státu, v současné době jen o ruské armádě. Za českou stranu by byl pro nás nejlépe přijatelný velký propagátor ruské kultury, bývalý prezident Václav Havel, Dr.h.c. Výzbroj ruské armády bude přebudována; díky vámi plánované radarové základně nám do budoucna postačí spíše symbolické lehké palné zbraně pro kremelskou hradní stráž, pocházející z doby druhé světové války, které může dodat filmové skladiště na Barrandově.
Po stránce politické ruská strana požádá Českou republiku, aby uvolnila paní ministryni JUDr. Vlastu Parkanovou, kterou je ruská strana připravena okamžitě jmenovat na post ministra národní obrany. Její znalosti strategie a taktiky raketových vojsk přesahují rámec České republiky. Bude moci spolurozhodovat o globální činnosti ruských vojsk, jejich výzbroji a zasazení. Se zvláštními pravomocemi by v ruské vládě zasedal pan viceministr Vondra, který by poradil, kdo všechno z jeho přátel by měl v ruské vládě zasedat za stranu americkou.
Pravicové prostředí České republiky po léta vytváří vysloveně přátelskou atmosféru mezi našimi zeměmi, což je ruská strany ochotna ocenit. Ano, tak se chovají Slované! Po dobu trvání Topolánkovy vlády budeme naftu, plyn, do Kramářovy vily kaviár, dodávat do České republiky bezplatně.
Při této příležitosti bude vydána série známek znázorňujících dané základny, polská ústavní jednovaječná dvojčata, pana předsedu Topolánka s jeho ženskými protějšky a hraběte Tolstého v symbolickém objetí s Petrem Chelčickým. S tulskými průmyslníky je předjednáno i simultánní šachové utkání českého premiéra s ruskými šachovými velmistry.
Obdobný návrh zasíláme stejně přátelské vládě polské a po schválení americkou stranou jsme ochotni okamžitě zahájit v tomto směru jednání.
Váš oddaný ctitel Putin"

A mám to vyřešené - chce to jen oboustrannou dobrou vůli a jde to!

Autor: Olda Fiedler

Zdroj: http://www.obrys-kmen.cz/index.php?rok=2007&cis=11&cl=01

Napsal Milan Tůma Zobrazeno: 3757