Aktuality

Je to Tvá věc, o kterou běží

logoTo byl oblíbený výrok Karla Marxe, který adresoval své společnosti, ve které žil.

Tím, koho chci oslovit stejným obratem já, je každý člen KSČM. Vím, že bych se mohl pokusit tento dopis umístit do Haló novin nebo Naší Pravdy. Nevím, jak bych tam pochodil, třeba by to bylo pokládáno za další „jájíčkovství“, jak naznačuje Vojtěch Filip o mém rozhovoru v Právu a tomu se chci vyhnout. Má zpověď členům strany je natolik osobní, že vyžaduje tuto formu. Píši všem a přece každému členu osobně. Tobě, soudruhu a soudružko, ať bydlíte kdekoli v České republice.

Asi se mnozí ptají, proč jsem se ozval právě teď. Jednak to není poprvé, ale navíc: dlouhodobé neřešení klíčových otázek by nás dovedlo tam, kam došli po tolika letech úspěchů dnes ruští komunisté – k porážce. Nejásejme nad preferencemi. Před Pátým sjezdem v roce 1999 jsme měli i 24% a byli jsme v preferencích první. Současná podpora je půjčka od voličů, která může být odňata. Můžeme mít také inteligentnějšího protihráče než je současná politická reprezentace. Nikdy předtím se před stranou neotevíraly po roce 1989 takové možnosti, za kterými se ale skrývají i značná rizika. Nikdy předtím nebyl tak patrný rozpor mezi možnostmi a potenciálem strany a jejím současným výkonem. Šablona častokrát ubíjí činorodost, aktivitu lidí.

Myslím, že je čas to změnit. Není možné například, aby ekonomika strany závisela na příspěvcích členů a na státní dotaci za volby. Spolupráce s podnikatelským sektorem, v němž je i hodně členů a sympatizantů KSČM není nic špatného. Jen tak lze umožnit solidnější platové zabezpečení parátu, vydavatelskou činnost, zaplacení profesionálního jádra odborného zázemí, jiný a ofenzivnější přístup v oblasti mediální politiky. Opakuji znovu, ignorovat tento potenciál lidí vzešlých z naší strany a s ní sympatizujících je neodpustitelné.

Jsem přesvědčený, že speciální pozornost zaslouží kraje. Nejde o to, jak se bude jmenovat řídící článek na této úrovni (a neznamená to opomíjení potřeb okresních organizací), ale o to, že musí být personálně i materiálně vybaveny tak, aby mohly být uznávaným partnerem veřejné správy. Kořeny strany jsou v komunální a regionální politice. Máme 5 500 zastupitelů. Máme přes čtyři a půl tisíce základních organizací. Jde o to, aby naše struktura dostala nový vnitřní život. Měl jsem možnost poznat, kolik je tam schopných a talentovaných lidí, které by strana měla znát! A to i na úrovni malých obcí, které zápasí s rozpočtovými problémy.

Nemůžeme už dopustit, abychom neměli jednotný a odborně podložený názor třeba na privatizaci bytového fondu, na prodej energetických podílů, vodovodů a kanalizací, na přeměnu nemocnic v akciové společnosti. Rovněž problematika statutárních měst vyžaduje užší koordinaci. V krajích a statutárních městech se pravice opevnila a učinila si z nich základnu pro boj o moc v celém státě. Tuto věc nesmíme podceňovat a být tam, kde je dnes jeden z klíčových mocenských střetů.

Čeká nás také mnoho úkolů v mezinárodní oblasti. Je nutné posílit tuto oblast, protože čelíme výzvě globalizace: nejsme v našem světě sami. Partnerské strany jsou ohromný zdroj zkušeností, rozdílných strategií, teoretické i praktické inspirace. Iniciativa směřující ke vzniku Strany evropské levice se může ukázat jako jeden ze zásadních momentů začátku tohoto století pro radikální levici. I u nás. Užší mezinárodní spolupráce, stejně jako ofenzivnější přístup na domácí politické scéně budou vyžadovat dlouhodobou systematickou přípravu lidí ve funkcích i řadových aktivistů.

Forma členství nemusí všem lidem vůbec vyhovovat. V dnešní situaci, kdy rodiny bojují o přežití, musíme rozšířit nabídku forem spoluúčasti na formování politiky strany. Stále více lidí by se mělo podílet na jejím utváření. To znamená věnovat pozornosti informačnímu systému, přenosu informací všemi směry. Chtěl bych nabídnout členům strany profesionálně zpracovaný materiál, který se bude zabývat strukturou a formami řízení strany. Současný stav příliš nesouhlasí s moderními koncepcemi řízení a motivace lidí. Rovněž jsem přesvědčen, že členství musí přinášet osobní uspokojení: pouhým placením příspěvků a schůzováním těžko někoho zaujmeme. Straně je třeba vrátit atmosféru hledání něčeho nového, zážitku z experimentování a tvorby. Jen tak s námi půjdou mladí lidé, kteří ze všeho nejvíce nesnášejí autoritářství, rutinu a opakování. Nebojme se říci, že komunistům je vlastní pozitivní vztah k životu. Nejsme zapšklí, uražení a zalezlí. Jsme strana, které je dobře mezi lidmi. Chceme skutečně tvořit nové poměry, jak to říkal Šmeral. Marxovým poselstvím je přece svoboda, solidarita, rovnost, lidská důstojnost.

Chtěl bych, abychom dobudovali novou podobu strany. Strany, kde by se naše síla zakládala na informační převaze vůči okolí. Strany samosprávné a dbající o kompetentnost a připravenost každého člena. Strany schopné vytvářet širší alianci s hnutími, které sledují bezprostřední zájmy lidí. To je ale jen prostředek. O co mi jde? O to, aby komunisté v této zemi už nebyli otloukánky. Znám stovky těch, kteří žili čestný a aktivní život ve prospěch druhých. Přesto se jim dostalo urážek, výsměchu a ponižování. Už nesmíme být občany druhé kategorie. Při vyslovení slova komunista musí být cítit respekt a uznání. Musí být zaručena důstojnost každého z Vás, kteří jste poctivě pracovali, vytvářeli hodnoty, vychovávali své děti.

Tato země potřebuje kompetentní vládu levice. Bez KSČM to není možné, to je jasné každému. Vývoj ve stranách v ČR má vzájemné vazby.

Pravice se sbližuje. Na levici je vývoj komplikovanější. Zablokování české politické scény diskriminací KSČM dává šanci různým zákulisním manipulátorům. Obětí těchto hrátek se stal levicový potenciál KSČM. Klíč k vytvoření dlouhodobě stabilní a efektivní vlády máme dnes paradoxně v rukou my. Změny v KSČM jsou klíčem k posunu v ČSSD. Udělá-li KSČM modernizační změnu, nemůže ČSSD setrvávat na přihlouplém bohumínském usnesení, aniž by riskovala vlastní sebezničení.

Soudružko a soudruhu, promiň mi, že jsem se na Tebe obrátil touto formou. Ale jde o programy, o směřování strany. Nejde o jednotlivé osoby. Nelpím na žádné funkci, i když jsem prý chorobně ctižádostivý a ješitný, zahleděný do sebe a odtržený od lidí, jak jsem četl v článečku Hany Škorpilové. Chtěl bych i ji ujistit, že je to jinak. Bude-li to vyžadovat zájem strany, vzdám se třeba všech, úplně všech funkcí a budu řadovým členem. Jde mi o jediné, aby šance, na kterou jsme čekali, byla plně využita. Ve prospěch nás, kteří jsme na lodi KSČM i celé české společnosti. A loď nemůže věčně čekat v přístavu a vyhýbat se volnému moři.

Se soudružským pozdravem Miloslav Ransdorf

e-mailové adresy: Tato e-mailová adresa je chráněna před spamboty. Pro její zobrazení musíte mít povolen Javascript., Tato e-mailová adresa je chráněna před spamboty. Pro její zobrazení musíte mít povolen Javascript. 

Kancelář: Politických vězňů 9, Praha 1-Nové Město, 110 00

Napsal Milan Tůma Zobrazeno: 5435